Knihovnická story z doby koronaviru

V době nouzového stavu je spousta času a tak nás napadlo pohrát si s názvy knih v naší knihovně. Poskládali jsme následující příběh. 🙂


Milý Johne, řeknu Ti Mírně pravdivý příběh Cedry B. Hartleyové.

Tento Rok na vesnici je opravdu pro Všechny mé domovy Trnitou cestou ke štěstí Pod hrozbou smrti.

Babička, Sestry, Přítelkyně, Já a on – všichni jsme přišli o Dokonalý život a byli jsme v tom Až po uši, spadli jsme Bezhlavě do maléru.

Řekli nám, že koronavirus – podobně jako Bílá nemocRoznese tě na kopytech. Na první pohled Jako bychom dnes zemřít měliVšechno je jinak! Podle nových pravidel svobodě a volnosti Sbohem a šáteček. Najednou jsme museli zapomenout na Jadranské pobřeží, Tatry i Mega letadlo.              

Ach, ty matky! Přestaly řešit Klenoty a „Víte, co na sebe?“ a spustily na děti Naučme se abecedu! Prostě a jasně brzy zjistily, že Chování dítěte raného věku a rodičovská péče není vždy dobře končící Pohádka, ale Citová divočina a Hrůzy lásky a nenávistiA taková to byla láska! Ten náš Malý tyran – Co vlastně děti potřebují? Rodiče najednou byly Jednou nohou v blázinci. Matka v koncích, dítě křičí Já chci taky do školy! … No Radši nekoukat

Ovšem Babičky nelenily. Ukázaly, že nejsou žádné Bábovky, naučily se Italsky snadno a rychle či První kroky s počítačem. Z jedné se dokonce stal Počítačový démon!       

Kouzlo okamžiku bylo, když jsme přestali vařit jen Poklady klasické české kuchyně, ale třeba i Italské těstoviny a vyzkoušeli jsme Co vařily naše babičky a co jsme my zapoměli. Světe div se, kdo sehnal kvasnice, pekl i Chléb!

Rodiče a děti a celý Moravský lid čekali, že Jednoho dne možná Mafie v Praze konečně oznámí, že je Na západní frontě klid, dá Nečekané požehnání a těšili se, že si brzy budou moci říct „Zítra začnu nový život“.         

Všichni věděli, že Sny a naděje se brzy splní! Budeme mít Z pekla štěstí, Zítra vyjde slunce a Veselí zase vyrazíme třeba Za studánkami Bílých Karpat.